Maďarské pochoutky se ve světě neztratí

 

Mírné klima, rozsáhlý rovinatý kraj s dostatkem vláhy tuto zemi předurčil k rozvinutému zemědělství. Zelenina je v této zemi velice oblíbená a umí ji také výborně zpracovat. O tento artikl je velký zájem, i u nás můžete některé dobroty ochutnat. Zajímavé jsou například papričky plněné zelím v sladkokyselém nálevu nebo dokonce okurky plněné zelím. Za pozornost stojí i zelenina trochu ostřejšího rázu, například feferonky plněné česnekem, nakládané chilli papričky, pikantní beraní rohy a podobně.

Ani milovníci masa nepřijdou zkrátka. Maďarská klobása už je legendární. Jen je potřeba si dávat pozor na pikantnost, protože některé dobroty jsou opravdu „ostré jako žiletky“. Za lahodnou chutí těchto delikates není jen dobré maso a staletí staré recepty, ale i koření, a hlavně místní paprika.

klob

Uherský salám představovat v dobách komunismu symbol luxusní a téměř nedostupné potraviny. Všichni ji zkoušeli napodobit a nikomu to moc nešlo. Lidově zvaný „uherák“, je i dnes poměrně drahá záležitost, a tak jde spíše o salám používaný na slavnostní stůl na chlebíčky a jednohubky.

Z Maďarska pochází i jedno plemeno prasete – Mangalica. Právě z tohoto masa se dělá celá řada specialit, které vídáme na různých veletrzích ve stáncích. Hlavně milovníci tučného masa považují špek z tohoto prasete za lahůdku. Zvláštností tohoto plemene je, že má až 70 % sádla. Tuk má ovšem na rozdíl od běžného vepříka větší podíl nenasycených mastných kyselin, takže je o něco zdravější než ostatní vepřový tuk.

víno

K dalším maďarským pochoutkám Mpochoutky patří určitě i víno. Z 22 regionů má každý nějaké speciální víno, kterým se představuje. Snad nejznámější a historicky nejstarší je Tokaj. Tokajské víno je téměř národní symbolem a má velice specifické a nezaměnitelné vlastnosti. Toto víno si oblíbilo i mnoho významných osob z historie. Sklenku červeného moku si rád vypil francouzský král Ludvík XIV. Nebo vysoce postavený anglický šlechtic a vojevůdce Cromwell nebo dokonce ruský car Petr Veliký.